Sasanka hajní - Anemone nemorosa
V mé fotogalerii květin můžete najít několik fotografií Sasanky hajní. Období jejího květu bude sice už někde pomalu končit, ale pokud se vydáte na procházku někam do lesa, tak na ní ještě zcela určitě narazíte. Proto jsem se rozhodla zapátrat na netu a v knížkách a dát dohromady nějaké základní informace o této kytičce.
Sasanky jsou trvalky rozkvétající na jaře a začátkem léta. Jsou to vytrvalé statné rostliny tvořící celé porosty, v zemi s oddenkem a jsou plně mrazuvzdorné.
Čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Sasanka hajní - Anemone nemorosa
Rod Anemone zahrnuje asi 40 druhů, které rostou zejména v mírném pásmu severní polokoule.
Jedná se o vytrvalou, až 25cm vysokou bylinu. Stonek je lysý až roztroušeně chlupatý, někdy fialově naběhlý, obvykle pouze s jedním přízemním listem, jehož řapík je dlouhý, obvykle chlupatý, čepel dlanitě 3 až 5 četná. V horní polovině stonku vyrůstají v přeslenu 3 stonkové listy, které jsou řapíkaté, s čepelí rovněž 3 až 5 četnou. Květní stopka je nejčastěji jen jedna, vzácně dvě je chlupatá, v květu přímá, za plodu nící.
Květy jsou oboupohlavní, miskovité, 1,5 až 4cm v průměru, 4 až 12 četné, bílé až narůžovělé, prašníky jsou žluté. Plodem je nažky, po jejich dozrání nadzemní část rostliny odumírá. Kvete od března do května. Latinské rodové jméno je odvozeno od řeckého slova anemos = vítr, jelikož rostlina se i při slabém větru ohýbá a také okvětní lístky snadno ve větru opadají.
Roste v listnatých i smíšených lesích, světlinách, křovinách, pastvinách, sadech, parcích, preferuje půdy hlubší, humozní, vlhčí. V České republice roste od nížin do podhorských oblastí hojně, ve vyšších polohách roztroušeně až vzácně nebo chybí (max. asi 1000 m n. m.). Celkově roste téměř v celé Evropě, na jihu zejména v horách, na východě až po střední Povolží.
Druh je poměrně variabilní rozdíly se projevují ve tvaru a členění listů i listenů, v počtu okvětních lístků i v jejich zbarvení.
Na sasance hajní parazituje drobná houba hlízenka sasanková (Dumotinia tuberosa). Exempláře napadené touto houbou obvykle nekvetou.
V kultuře se objevují mnohé kultivary, ale i neobvyklé přírodní formy tohoto druhu.
POZOR:
Sasanka obsahuje protoanemonin, kyseliny anemonovou, isoanemonovou a nemoniovou saponiny a snad i stopy alkaloidů. V oddenku je dále obsažen arginin. Toxickou látkou je protoanemonin, otrava se projevuje podobně jako u pryskyřníku prudkého, tj. zvracením, bolestmi trávicího ústrojí, průjmem, zánětem ledvin, při styku s pokožkou může vyvolat její zánět, v očích pak zánět spojivek. Udává se, že smrtelná dávka pro dospělého člověka činí asi 30 rostlin.