Violkovité je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpighiotvaré (Malpighiales). Keře, stromy, liány i byliny se střídavými nebo vstřícnými jednoduchými listy s palisty. Často obsahují saponiny nebo alkaloidy. Dřevo je spíše měkké a světlé, kůra je hladká a bez prasklin. Čepel je celistvá nebo výjimečně zpeřeně dělená, celokrajná, pilovitá nebo vroubkovaná, s peřenou žilnatinou. Listy jsou řapíkaté nebo zřídka téměř přisedlé. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné až silně souměrné, jednotlivé nebo v úžlabních, vrcholových či kauliflorních (Leonia) květenstvích. Kalich i koruna jsou z 5 lístků. Korunní lístky jsou stejné nebo nestejné, volné nebo na bázi srostlé. Spodní korunní lístek je často zbytnělý, na jedné straně zvětšený nebo s ostruhou. Tyčinek je 5, jsou volné nebo srostlé do trubičky. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 (2 až 5) plodolistů, s jedinou komůrkou a jednou čnělkou. V každém plodolistu je jedno nebo několik vajíček. Plodem je tobolka, zřídka bobule. Čeleď zahrnuje asi 800 druhů ve 23 rodech. Je celosvětově rozšířena. Největším rodem je Violka (Viola, přes 400 druhů), Rinorea (160 druhů) a Hybanthus (100 druhů). Jediným pantropickým rodem je Rinorea. V nížinném tropickém deštném lese rostou violkovité spíše jako keře a nižší stromy většinou nedosahující horního stromového patra. Rostou však i v horských a mlžných lesích. U mnohých druhů rodu Viola se vyvíjejí mimo normálních květů i tzv. kleistogamické květy, které se plně neotevírají, jsou méně nápadné a dochází v nich k samoopylení. Některé druhy violek a dalších zástupců čeledi (např. Rinorea) jsou šířeny mravenci, vyhledávajícími semena pro dužnatý výrůstek, nazývaný masíčko neboli karunkula. Semena druhu Paypayrola grandiflora jsou uzavřena v zářivě oranžovém míšku a jsou roznášena ptáky. Semena některých violkovitých jsou šířena také vzduchem a vodou.

Zdroj: Wikipedie